Název školy: | Střední průmyslová škola, Karviná, příspěvková organizace |
Platnost školního vzdělávacího programu: | od 1. září 2017 počínaje 1. ročníkem |
Stupeň poskytovaného vzdělání: | střední vzdělání s maturitní zkouškou |
Délka a forma vzdělávání: | 4 roky, denní studium |
Kód a název oboru vzdělávání: | 18-20-M/01 Informační technologie |
Absolvent oboru informační technologie získá odborné kompetence uplatnitelné při přímém vstupu na trh práce a zároveň je připraven k terciárnímu studiu oborů na technických a ekonomických fakultách vysokých škol a ke studiu příbuzných oborů na jiných vysokých školách. Najde uplatnění jako technik výpočetní techniky, technik počítačové sítě, správce počítačové sítě, správce operačního systému, správce aplikací, programátor, webmaster, pracovník uživatelské podpory v organizacích využívajících výpočetní techniku, v organizacích poskytujících služby v oblasti informačních technologií, ve výrobě výpočetní techniky. Je připraven samostatně podnikat v oboru. Je schopen pracovat samostatně i v týmu, soustavně se sebevzdělávat a sledovat trendy a vývoj v informačních technologiích. Získá vědomosti, dovednosti a návyky potřebné jak pro uplatnění na trhu práce, tak i pro terciární a celoživotní vzdělávání.
Vzdělávací program připravuje žáky pro výkon činností středních technických a administrativních pracovníků v oblasti informačních technologií. Vysokou flexibilitu absolventů umožňuje komplexní pojetí výuky informačních technologií zahrnující hardware, operační systémy, aplikační programové vybavení, počítačové sítě, programování, databáze a tvorbu webových aplikací. K širokému uplatnění přispívá i výuka anglického jazyka a elektrotechnického základu. Cílem programu je rovněž vybavit žáky takovými kognitivními, studijními a dalšími dovednostmi, které jim usnadní adaptaci na požadavky vysokoškolského studia technických disciplín. Vzdělávání je systematicky směřováno k větší univerzálnosti, flexibilitě a kreativitě. Vede žáky k osvojení vhodných strategií učení, motivuje je k celoživotnímu učení, a tím minimalizuje rizika při uplatnění na trhu práce.
Vzdělávací program je koncipován ve dvou rovinách. Jednu tvoří okruh předmětů, které se podílejí především na utváření kulturního a všeobecně vzdělaného člověka. Poskytují žákům vzdělávání jazykové, společenskovědní, přírodovědné, matematické, ekonomické, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, v oblasti estetické a lidského zdraví. Nejvíce rozvíjejí klíčové kompetence důležité pro hodnotný život jedince a pro jeho uplatnění ve společnosti.
Druhou rovinu představuje učivo odborných předmětů, které poskytuje žákům zejména všestranné vzdělání v oblasti informačních technologií obohacené o současné vývojové trendy. Odborné předměty pokrývají všechny hlavní oblasti informačních technologií: hardware, operační systémy, aplikační programové vybavení, počítačové sítě, programování a databáze, tvorbu webových aplikací. Odborné vzdělávání je doplněno o elektrotechnický základ a podpořeno praktickou výukou i cvičením v odborných učebnách. Žáci získají vědomosti i praktické zkušenosti s nejrozšířenějšími soudobými technologiemi používanými u osobních počítačů, serverů a počítačových sítí, získají i základní přehled o IT řešeních používaných v segmentu velkých podniků. Svou odbornou kvalifikaci si mohou doplnit o základy operačního systému Unix/Linux.
Ve výuce odborných předmětů je kladen velký důraz na kvalitu, vzájemnou provázanost odborných předmětů a aplikaci na konkrétní úkoly z praxe, což se promítá do praktického vyučování ve škole i v reálných provozech a rovněž do ročníkových prací a projektů.
Základním principem vyučování je aktivita žáka. Preferovány jsou takové metody výuky, které kladou důraz na motivaci žáků, na rozvíjení kritického myšlení, vytváření dovedností analyzovat a řešit problémy, aplikovat získané vědomosti, samostatně studovat a uplatňovat při studiu efektivní pracovní metody a postupy. Uplatňují se zejména sociálně komunikativní metody: dialog, kritické myšlení, kooperativní učení, problémové a projektové vyučování. Realizují se frontálně, nejčastěji ve skupinách nebo v týmech, a jsou vždy zaměřeny na aktivitu žáka. V teoretickém vyučování jsou aplikovány pomocí nových didaktických pomůcek a moderní techniky (multimediální PC, dataprojektory aj.) společně se stávající technikou (zpětné projektory, magnetofony, videa, videokamera aj.).
Vzdělávání je zaměřeno nejen na osvojování nových poznatků, ale také na rozvíjení dovedností, schopností, utváření postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj žáka a pro jeho uplatnění ve společnosti. Jde o klíčové kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, matematické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Jsou rozvíjeny v jednotlivých předmětech při teoretickém vyučování, cvičeních, praktické výuce a dále při souvislé praxi v podnicích, exkurzích a při dalších aktivitách, které směřují k propojení školního prostředí s reálným prostředím mimo školu. Celým vzděláváním prostupují průřezová témata, která reflektují aktuální problémy současného světa.
Přijímání žáků ke vzdělávání probíhá formou přijímacího řízení. Podmínkou pro zařazení uchazeče o studium do přijímacího řízení je zdravotní způsobilost ke studiu zvoleného oboru, což na přihlášce ke studiu potvrdí lékař. Nedílnou součástí přijímacího řízení jsou jednotné zkušební testy vytvořené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) . Taktéž se zohledňuje prospěch žáka na základní škole. Více informací najdete na našem webu SPŠ Karviná v záložce: Přijímací řízení.
Vyučování je organizováno podle učebního plánu v povinných a nepovinných předmětech. Volitelné předměty, které jsou součástí povinného bloku, nabízejí žákům alternativu vzhledem k jejich zaměření a přípravě na volitelnou maturitní zkoušku.
Další vzdělávací možnosti poskytují nepovinné předměty, které umožňují žákům lépe se připravit na vstup do praxe nebo na vysokoškolské studium. Nabídku určuje ředitel školy podle zájmu žáků a možností školy, např. cizí jazyky, psaní na počítači, fyzikální seminář, společenskovědní seminář, základy vyšší matematiky.
Základní pravidla hodnocení prospěchu a chování žáků určuje platná legislativa a klasifikační řád, který je součástí školního řádu.
V předmětech teoretického vyučování se provádí diagnostická činnost nejčastěji formou ústní nebo písemné zkoušky. Podle charakteru učiva a uvážení učitele jimi mohou být například didaktické testy, orientační zkoušení, tematické zkoušení, samostatná práce, řešení úloh apod. Hodnotí se nejen míra osvojení nového učiva, ale také schopnost samostatného logického myšlení, schopnost aplikace získaných poznatků při řešení úkolů, schopnost věcně argumentovat, úroveň slovního nebo grafického vyjadřování. Především u písemné zkoušky se preferuje bodový systém hodnocení.
V předmětech praktického vyučování a ve cvičeních se hodnotí osvojení odborných dovedností, využívání získaných teoretických poznatků, využívání pomůcek a pracovního zařízení, provedení praktických činností. Posuzuje se kvalita výstupu a v měřeních zpracování protokolu.
Podle předem stanovených kritérií se hodnotí projekty, ročníkové práce a moduly. Součástí hodnocení je i posouzení úrovně klíčových kompetencí: jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat v kolektivu, využívat výpočetní techniku a numerické znalosti a jak je schopen své znalosti a vědomosti prezentovat.
Motivační aspekt hodnocení se odráží v zohledňování dalších aktivit, jako jsou samostatné činnosti žáků (referáty, příprava pokusů aj.), účast v soutěžích a olympiádách, aktivita ve vyučování, přístup k plnění zadaných úkolů apod. Učitel rovněž bere v úvahu pozitivní vývoj žáka v průběhu hodnoceného období a individuálně postupuje při hodnocení žáků se specifickými poruchami učení.
Hodnocení je prováděno vždy prokazatelnou formou, v co nejkratším čase, u ústní zkoušky ihned a v ostatních případech nejpozději do dvou týdnů.
Učitel vede žáky k sebehodnocení, a tím k jejich reálnému pohledu na vlastní schopnosti a nedostatky. Základem je jeho partnerský a komunikativní přístup k žákům.
Východiskem je spolupráce s poradenským zařízením. Spolupráci s pedagogicko- psychologickou poradnou, s rodiči a informovanost učitelů zajišťuje na škole výchovný poradce. K žákům se specifickými poruchami učení je uplatňován individuální přístup v příslušných předmětech podle instrukcí poradenského zařízení a výchovného poradce. U maturitní zkoušky profilové části je prodloužena doba přípravy na ústní zkoušku a doba písemné a praktické zkoušky.
Podpora nadaných žáků směřuje k jejich dalšímu rozvoji na složitější a abstraktnější úrovni. Poskytuje žákům volnost ve způsobu řešení, možnost vyhnout se dominantním výukovým metodám, respektuje originalitu a nápaditost řešení. Nejčastěji je orientována na diferencovaný přístup ve vyučování, na vytváření tvořivého motivačního prostředí a na zapojování žáků do školních a mimoškolních soutěží, olympiád a projektů. Jsou organizovány odborné soutěže SOČ (středoškolská odborná činnost), soutěž v programování, přírodovědné, matematické, jazykové, společenskovědní a sportovní soutěže. U mimořádně nadaných žáků je škola připravena zajistit individuální plán vzdělávání, popřípadě spolupráci s jinými pracovišti (školami vyššího stupně aj.), plán průběžně vyhodnocovat a ve spolupráci se žáky a s rodiči korigovat další postupy.
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, která se realizuje podle školského zákona a příslušného prováděcího právního předpisu. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části.