Vyjeli jsme soukromě

1Náš výlet jsme plánovali už od ledna, vypadalo to ale, že nám situace nepřeje. Do školy jsme nesměli, školní akce byly zakázány, co s tím? Všechno zařízeno, objednáno, a tak jsme se domluvili, že na výlet pojedeme jako na soukromou akci.

Setkali jsme se na vlakovém nádraží v sobotu 27. června lehce po páté ráno. Sedli jsme si na objednaná místa, a pustili jsme se do povídání. No vždyť jsme se několik měsíců neviděli. Kolem osmé jsme se začali strachovat, máme zpoždění, takže přípoj nám určitě ujede a budeme čekat 2 hodiny na další. Zažili jsme zázrak. Do vagónu vstoupila průvodčí se slovy – nebudete vystupovat v České Třebové, my vám zastavíme navíc v Chocni a tam na vás počká vlak do Náchodu. Kdo to kdy slyšel, aby rychlík udělal kvůli cestujícím zastávku navíc? A tak cesta proběhla s pohádkovým koncem – přijeli jsme na čas.

Zastávka první – asi hlavně kvůli třídní – zámek Náchod. Když jsme v tom vedru zdolali výstupu k branám zámku s batohy na zádech, zjistili jsme, že je to vlastně zajímavá vsuvka.

Po ubytování v chatkách v náchodském kempu jsme vyrazili do Běloveského skanzenu pohraničních bunkrů. Bunkr Březinka je nadšenci uveden do stejného stavu, v jakém byl v roce 1938. Dozvěděli jsme se o působení v bunkru každý detail.

23Po prohlídce bunkrů jsme se skutáleli do údolí Metuje a vzali jsme řeku útokem.

Následující dva dny jsme strávili ve skalách – přejeli jsme do kempu Bučnice v Teplicích ve Skalách a vydali jsme se mezi skály. Jen ta představivost nám občas scházela – některé názvy jsme v těch kolosech prostě neviděli – že by se projevilo vnímání techniků? Třetí den jsme po nočním lijáku oddálili odchod do Adršpašských skal, a zase jsme měli štěstí – přestalo pršet. Skály jsme měli prakticky pro sebe. Pobavili jsme se vtipnými bonmoty lodivoda na Adršpašském jezírku, lezli nahoru dolů na jednotlivé vyhlídky a na dno jednotlivých proláklin, obešli skalní jezero – někteří z nás měli pocit, že už nezvládnou ani krok. Ale když přijela do kempu skupina holek, jako zázrakem jsme ožili.

 

 

 

4

Po noční zábavě jsme ještě vyběhli na vyhlídku Lysý vrch a pak už jsme se pustili na cestu k domovu, tentokrát jsme ovšem ve vlaku vypadali, jako bychom byli postiženi spavou nemocí. A s údivem jsme s Českými drahami opět stihli všechny spoje. Pak nastalo další loučení, opět na dva měsíce, tentokrát plánovaných prázdnin. Je třeba nabrat síly před maturitou.

5

6

Studenti 3.E