Český jazyk - Verše Ladislava Bayera

Ladislav Bayer


Verše 1


Žiješ další den a už to dávno není příjemné,
Flirtuješ se smrtí, ale nejsi její typ,
Počkáme do konce, až jeden z nás dvou odejde,
Navždy se ztratí a možná bude líp.
Otevřou se nové dveře, když od starých ztratíš klíč,
Jen ne přímo před tebou, tak musíš trochu hledat.
A když se budeš hodně snažit, i zavřené prorazíš,
Většinou pak ale zjistíš, že není o co stát.
Někoho to zamrzí, ale přesto se usadí,
Jiný zase hledá, dokud nechytne za správnou kliku,
A když se mu to povede, příjemně to pohladí,
Za sebou zamkne a schová klíče do šuplíku.
Ale co s dveřmi, které zámek nepotřebují,
Co s dveřmi, které jsou posouvací?
Jednou se zavřou, a i když tiše milují,
Nekladou žádný odpor, když se starý majitel vrací.

 

 

Verše 2


Tragické pocity melancholie jsou dávno pryč,
Psychické anomálie však pořád cítím.
Cizí slova, diagnózy a papíry z nemocnic,
Ukazují jasně cestu, kam se bez tebe teď řítím.
Takhle jsem to ale nechtěl, tohle přece není láska,
A jestli je, tak nechápu, co na tom lidi vidí.
Srdce vzplane, vystoupíš z těla a sleduješ ten zázrak,
A po pár minutách sleduješ svoje tělo šedý.
Spálený na uhel a bezvládné, bez tebe.
Ležíš tam dole a čekáš, že se vrátí,
Ležíš tam dole a bez ducha koukáš na nebe,
Slabé a bez chuti k životu se tvé tělo ztrácí.
A k čemu je ti teďka vše, pro co jsi bojoval?
A kde jsou lidi, kteří slíbili, že neodejdou?
Našli tě na zemi, kopli si, běží někam dál,
Ale pravý přítel přijde, čekám, možná jednou!